Krizové řízení obce

Vrutice - rizika v obci Typ: PDF dokument, Velikost: 345.93 kB

Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací, zajistit všeobecnou přípravu na zvládnutí potenciálně možných kritických situací, zajistit jejich zvládnutí v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu a další rozvoj. Aktuálně a v širších souvislostech je krizové řízení chápáno jako nástroj pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti, organizace území a státu.

Činnost Obecního úřadu Vrutice v této oblasti se týká především plnění úkolů na úseku krizového plánování, přípravy na činnost při krizových situacích a v oblasti branné politiky státu. V praxi to znamená například vytváření podmínek pro činnost bezpečnostní rady, příprava pro činnost krizového štábu, celková koordinace při vytváření a aktualizaci havarijní a krizové dokumentace obce, spolupráce se základními i ostatními složkami integrovaného záchranného systému včetně Armády České republiky, spolupráce na úseku havarijní a krizové připravenosti s právnickými a fyzickými osobami a další.

Náklady vynaložené na zabezpečování krizových opatření stanovených obcí Vrutice hradí obec ze svého rozpočtu.

Důležitá telefonní čísla:

Hasičský záchranný sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158
Tísňová linka 112
Poruchy plyn 1239
Poruchy elektrické sítě 840 850 860
Poruchy vody Zákaznický - Havarijní telefon: 601 267 267 / 840 111 111

Linka 112 je Evropské číslo tísňového volání. Z tohoto čísla jsou hovory přepojovány na všechny výše uvedené linky tísňového volání.

Jak se zachovat při hlavních mimořádných událostech

V případě úniku nebezpečné chemické látky

okamžitě opustit volné prostranství a vyhledat úkryt v nejbližší budově. Pokud je to možné, zdržovat se na straně budovy odvrácené od místa úniku a ve vyšších patrech (většina nebezpečných látek je těžší než vzduch),
lze-li to provést, utěsnit okna, dveře a ventilační otvory a vypnout odsávání v kuchyni a klimatizaci,
pokud je ve vlastnictví ochranná plynová maska s filtrem, použít ji,
v případě kdy není k dispozici ochranná maska a nebezpečná škodlivina proniká do místnosti, dýchat přes navlhčený kapesník, ručník, či jakékoliv textilní látky (příp. mnohonásobně přeložené navlhčené papírové ubrousky), přiložené k nosu a ústům,
poslouchat pokyny záchranných složek IZS a vedení obce Vrutice a neopouštět ochranné prostory do doby vydání pokynu k jejich možnému opuštění.

Ochrana dýchacích cest improvizovanými ochrannými prostředky

Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu za použití:

vodou mírně navlhčené roušky z kapesníku, froté ručníku, utěrky, kusu flanelové látky,
navlhčené buničité vaty,
mnohonásobně přeloženého, navlhčeného toaletního papíru, ubrousku apod..

Uvedené prostředky se upevní v zátylku převázaným šátkem či šálou.

Vlhčení se provádí vodou či vodnými roztoky sody nebo kyseliny citrónové (podle vlastností ohrožujícího plynu).

Pro čpavek – amoniak (plyn zásaditého charakteru) – příprava ochranného roztoku:

100 g kyseliny citrónové (asi 6 polévkových lžic) vsypat do 1 litru vody a důkladně rozmíchat. V případě, že není k dispozici kyselina citrónová, je možné jako ochranný roztok používat potraviny, které kyselinu citrónovou obsahují – džusy, citrónová šťáva, oranžády, limonády atd.

Pro plyny kyselého charakteru (např. chlór, kysličník siřičitý, kysličníky dusíku apod.):

50 g jedlé sody – zažívací soda bikarbona (asi 5 polévkových lžic) vsypat do 1 litru vody a důkladně rozmíchat.

V případě vzniku větrné smršti

opustit co nejrychleji volné prostranství a ukrýt se do nejbližší pevné budovy,
pokud je v budově úkryt civilní ochrany nebo sklepní prostor, ukrýt se v něm,
při ukrytí v nadzemních částech budovy uzavřít a co nejlépe zabezpečit okna, okenice a dveře na návětrné strany,
je-li to možné otevřít okna či dveře na závětrné straně (vyrovnání tlaku vzdušných proudů v budově),
pohyblivé věci a dopravní prostředky umístit pokud možno do závětrných stran budov.

V případě nebezpečí povodně

uzavřít a zabezpečit okna a dveře sklepů a přízemí budov,
pokud je to možné, odstěhovat cenné věci z přízemí do vyšších pater,
odvézt automobil ze záplavového území a zaparkovat jej na bezpečném místě,
v případě vlastnictví pozemku v záplavovém území odstranit z něho odplavitelný materiál, nebo jej zajistit proti odplavení. Odvézt na bezpečné místo chemikálie a skladované pohonné hmoty (garáže),
připravit evakuaci domácích a hospodářských zvířat,
připravit si evakuační zavazadlo,
při vyhlášení evakuace opustit ohrožený prostor. Není-li možné zajistit si náhradní ubytování vlastními silami, přesunout se do shromaždišť evakuovaných (evakuačních středisek), o kterých bude veřejnost informována.

Evakuace

Evakuace, jako jeden ze základních způsobů ochrany obyvatelstva, je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků v daném pořadí (priority), z prostoru ohroženého mimořádnou událostí na jiné území.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, řízení evakuačních opatření, nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost k zajištění minimalizace následků mimořádné události.

Evakuace se přednostně se plánuje pro tyto skupiny obyvatelstva:

děti do 15 let
pacienty ve zdravotnických zařízeních
osoby umístěné v sociálních zařízeních
osoby zdravotně postižené
doprovod výše uvedených osob

Z hlediska rozsahu opatření se evakuace obyvatelstva dělí na :

evakuaci objektovou, která zahrnuje evakuaci jedné nebo malého počtu budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů,
evakuaci plošnou, která zahrnuje evakuaci obyvatelstva části, či celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru.

Z hlediska doby trvání se evakuace obyvatelstva dělí na :

evakuaci krátkodobou, kdy ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova, pracoviště apod.,
evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožení vyžaduje dlouhodobý (více než 24 hodinový) pobyt mimo evakuované objekty, případně sídelní celky.

Z hlediska způsobu realizace se evakuace dělí na :

samovolnou evakuaci, kdy obyvatelstvo v potřebě úniku před nebezpečím jedná dle vlastního uvážení
řízenou evakuaci, kdy evakuaci řídí odpovědné orgány

Z hlediska varianty řešení se evakuace dělí na :

evakuaci přímou prováděnou bez předchozího ukrytí evakuovaných osob (prováděnou zejména při živelních pohromách)
evakuaci s ukrytím prováděnou po předchozím ukrytí evakuovaných osob a po snížení prvotního nebezpečí (prováděnou zejména při úniku nebezpečných škodlivin)

V Ústeckém kraji se evakuační opatření týkají:

mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení 3. nebo zvláštního stupně poplachu v souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů, a to:

při povodních v důsledku rychlého tání sněhu nebo přívalových dešťů, jedná se o tzv. přirozenou povodeň, kdy vodní tok opustí vlivem přírodních sil své přirozené koryto
z území ohroženého havárií vodohospodářského díla vyšší kategorie podle zvláštního předpisu (zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon), kdy na vodním díle dojde k narušení hráze, protržení nebo přelivu hráze. Jedná se o tzv. zvláštní povodeň.
ze zón havarijního plánování nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami podle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) - (týká se objektů Spolchemie a.s., Unipetrol RPA a.s. Litvínov, Lovochemie a.s. Lovosice, Czech Aerosol a.s. Velvěty, ČEPRO a.s. Hněvice) popř. jiných objektů, ve kterých může dojít v důsledku porušení technologického procesu k výronu nebezpečné škodliviny nebo při úniku z dopravních prostředků při silniční či železniční přepravě těchto látek
zjištění nebezpečí sesuvu půdy a skalních masívů
popř. při jiných nepředvídaných mimořádných událostech

O způsobu provedení evakuace se obyvatelé dozvědí z vysílání Českého rozhlasu, České televize nebo z místního veřejného rozhlasu.

Jaké jsou zásady pro opuštění bytu v případě evakuace ?

uhaste otevřený oheň v topidlech,
vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček),
uzavřete přívod vody a plynu,
ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt,
nezapomeňte dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou,
kočky a psy si vezměte s sebou v uzavřených schránkách,
exotická zvířata, která přežijí delší dobu, nechejte doma, zásobte je před odchodem potravou,
vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt, na dveře dejte oznámení, že jste byt opustili a dostavte se na určené místo.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Obsah evakuačního zavazadla:

Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu.
Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.
Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.
Mobilní telefon s adaptérem
Přenosné rádio s rezervními bateriemi.
Toaletní a hygienické potřeby.
Léky, svítilnu.
Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.
Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.

Jednou z priorit HZS Ústeckého kraje v rámci ochrany obyvatelstva je dobře fungující systém varování. Včasné a správné varování obyvatelstva a následná tísňová informace o charakteru hrozící či nastalé mimořádné události je jednou za základních podmínek úspěšné realizace opatření na ochranu obyvatelstva na území Ústeckého kraje. Pro zajištění tohoto úkolu je na území České republiky od roku 1991 budován a provozování Jednotný systém vyrozumění a varování. Systém tvoří síť rotačních a elektronických sirén a také místních informačních systémů (bezdrátových rozhlasů), které jsou napojeny na ovládací pult Krajského operačního a informačního střediska HZS Ústeckého kraje. Tím je zajištěna možnost dálkového ovládaní jednotlivých koncových prvků varování (sirén či rozhlasů). V případě vzniku mimořádné události mají elektronické sirény a místní rozhlasy oproti rotačním sirénám výhodu poskytnutí následné verbální informace o charakteru možného ohrožení.

Síť koncových prvků varování na území Ústeckého kraje tvoří celkem 453 sirén a místních rozhlasů v tomto složení:

rotační sirény 396 ks
elektronické sirény 23 ks
místní rozhlasy (v majetku obcí) 34 ks

Obrázek rotační a elektronické sirény

Pro předání varovné informace koncovým prvkem varování jsou předem stanoveny akustické, verbální nebo optické signály doplněné o příslušnou informaci o povaze mimořádné události a způsobu ochrany.

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události je obyvatelstvo varováno pomocí varovného signálu „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít až 3x za sebou v cca tříminutových intervalech. Bezprostředně poté následuje verbální tísňová informace, která sdělí obyvatelstvu údaje o hrozící či již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování následných tísňových informací jsou využívány hlasové moduly elektronických sirén či místních rozhlasů a také hromadné sdělovací prostředky (rozhlas a televize).

Dalším signálem, který zůstává v platnosti, je „Požární poplach“. Tento signál slouží ke svolání jednotek požární ochrany a nejedná se tedy o varovný signál pro varování obyvatelstva. Je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu jedné minuty a nebo v případě elektronické sirény napodobením hlasu trubky „HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ“ také po dobu jedné minuty.

Pro zkoušku sirén se používá tzv. „Zkušební tón“. Jedná se o nepřerušovaný tón sirény trvající 140 vteřin. V případě elektronických sirén je následně vysílána verbální informace „zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén, právě proběhla zkouška sirén, zkouška sirén.“

Ověřování provozuschopnosti jednotného systému vyrozumění a varování se provádí každou první středu v měsíci zpravidla ve 12:00 hod tzv. akustickou zkouškou sirén, kdy zaznívá na území celé ČR právě „Zkušební tón“.

Níže uvedené pokyny platí pouze tehdy, pokud se nejedná o povodně.

1. Okamžitě se ukryjte

Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově, kterou může být úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům.
Jestliže cestujete autem a uslyšíte varovný tón sirény, zaparkujte auto a vyhledejte úkryt v nejbližší budově.

2. Zavřete dveře a okna

Když jste v budově, zavřete a utěsněte okamžitě okna a dveře. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik nebezpečných látek a uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.

3. Zapněte rádio nebo televizi

Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích televize či rádia. Tyto informace mohou být sdělování také obecními rozhlasy, popř. elektronickými sirénami.

Obecné zásady pro případ ohrožení

V případě informování o hrozící nebo již nastalé mimořádné události se snažte dodržovat následující zásady, které ochrání vás a zároveň pomohou záchranným složkám při zásahu:

Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, pokyny zaměstnavatele)
Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy
Varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí
Netelefonujte zbytečně – telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena
Nepodceňujte vzniklou situaci
Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem
Uvědomte si, že největší hodnotou je lidský život a zdravé a až potom majetek
Uposlechněte pokynů zasahujících příslušníků, orgánů státní správy a samosprávy

Nouzové přežití

Jedním z rozhodujících a hlavních úkolů při řešení mimořádné události je ochrana života a zdraví obyvatelstva. Nouzové přežití obsahuje základní opatření a úkoly pro zabezpečení životních potřeb obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy postiženého obyvatelstva. Opatření nouzového přežití řeší organizaci pomoci postiženému obyvatelstvu a vytvoření základních podmínek pro přežití.

Opatření nouzového přežití navazují na evakuaci obyvatelstva z postiženého území nebo jsou realizována přímo v prostoru mimořádné události nebo v zóně havarijního plánování. Tato opatření jsou rozpracována v Plánu nouzového přežití, který je součástí havarijního plánu kraje. Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje:

nouzové ubytování,
nouzové zásobování potravinami,
nouzové zásobování pitnou vodou,
nouzové základní služby obyvatelstvu,
nouzové dodávky energií,
organizování humanitární pomoci a
rozdělení odpovědnosti za provedení opatření pro nouzové přežití obyvatelstva.

Opatření nouzového přežití jsou připravována v souladu s Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“). V této Koncepci je stanoveno, že k zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva při mimořádných událostech jsou:

na centrální úrovni plánovány tzv. materiální základny humanitární pomoci s kapacitou pro 2 550 osob z toho v působnosti Ministerstva obrany (vyčleněné útvary Armády ČR) pro 1500 osob a v působnosti Ministerstva vnitra, resp. HZS ČR, pro 1050 osob.; pro uvedené počty osob bude stát garantovat další nezbytná opatření pro jejich nouzové přežití,
na úrovni kraje zabezpečeny kontejnerem nouzového přežití, který je určen pro 25-50 osob a slouží ke krátkodobému rychlému poskytnutí neodkladné pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí
na územní úrovni vytvořeny soupravy nouzového přežití:
a) k okamžitému použití pro 20 osob umístěné na každé stanici HZS kraje
b) k následnému použití pro 50 osob umístěné na každém územním odboru HZS kraje

Ukrytí

Ukrytí je společně s evakuací součástí tzv. kolektivní ochrany obyvatelstva. Ukrytí obyvatelstva je organizováno v improvizovaných a ve stálých úkrytech dle specifikace stanovené Vyhl.MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění ochrany obyvatelstva a dále dle Usnesení vlády ČR číslo 805/2013 ze dne 23.10.2013 "Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030".

Ukrytí obyvatelstva je zajišťováno obcemi, které zároveň seznamují obyvatele i právnické osoby s charakterem možného ohrožení i připravovanými opatřeními k jejich ochraně. Zaměstnavatelé následně informují a případně poskytují ukrytí svým zaměstnancům.

Informace o ukrytí obyvatel podává místně příslušný obecní úřad, který vede evidenci staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany. HZS Ústeckého kraje vede evidenci stálých úkrytů na území kraje.

Stálé úkryty se rozdělují na

Stálé tlakově odolné úkryty:
- poskytují nejvyšší úroveň ochrany ukrývaným osobám (až na dobu 72 hodin)
- jsou vybaveny nuceným větráním (filtroventilační zařízení) včetně ochranných filtrů
Stálé tlakově neodolné úkryty:
- omezená odolnost proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení
Ochranné systémy podzemních dopravních staveb:
- na území Ústeckého kraje se nenacházejí

Nevýhodou stálých úkrytů je zejména jejich nerovnoměrné rozmístění na území kraje, nedostatečné kapacita a nutnost jejich přípravy (tzv. zpohotovení) pro příjem ukrývaných osob při vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Improvizované úkryty

Budované v případě vyhlášení krizových stavů:
- většinou ve vhodných částech podzemních prostor předem vytipovaných staveb
- jsou následně zpevňovány (zodolňovány) a vybaveny improvizovanými systémy větrání
Využívající přirozené ochranné vlastnosti staveb:
- všeobecný způsob ochrany ukrytím při úniku většiny nebezpečných chemických látek z mobilních nebo stacionárních zdrojů
- platí v případě spuštění varovného signálu sirén nebo i bez něj
- pro ukrytí vybrat závětrnou stranu budovy ve směru šíření škodliviny, spíše ve vyšších patrech (většina látek je těžších než vzduch, nebezpečné látky lehčí než vzduch jsou prchavé a v terénu nestálé)
- vybranou místnost utěsnit (lepící pásky, tkaniny namočené ve vodě či vhodném neutralizačním roztoku). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat prostupům pro digestoře, ventilátory a klimatizace.
- v neposlední řadě zapnout televizi nebo rozhlas k získání dalších informací, případně si připravit improvizované prostředky individuální ochrany.